| BAZAR SHOP | ÚVOD | FORUM | LeMANS série | OSTRAVA Cup | TECHNIKA | RECENZE | REPORTÁŽE | VÝSLEDKY | GALERIE | OSTATNÍ | DOWNLOAD | ODKAZY | KONTAKT |

 

Rok s podvozkem Tamiya F103GT

Ohlédnutí

Už od malička se mi líbily modely na dálkové ovládání, ale neměl jsem dostatek finančních prostředků, ani mí rodiče neměli k tomuto koníčku pochopení. Tak jsem si tedy alespoň kupoval časopisy s modelářskou tématikou a jednou se mi dostal do ruky jeden díl časopisu RC cars revue (6/2006) ve kterém byl článek o podvozku Tamiya F103GT. Doslova mě uchvátila jeho jednoduchost, navíc jsem měl vždy slabost pro sportovní vozy z motorem uprostřed (Ferrari, Lamborghini...), dalo by se říci že šlo o lásku na první pohled:-)

Trvalo dva roky než jsem se konečně odhodlal a model si pořídil. Přinesl jsem si jej domů okolo čtvrté hodiny odpoledne. Okamžitě jsem začal ze stavbou, která šla opravdu rychle od ruky a i když se nepočítám mezi zkušené modeláře, tak okolo osmé hodiny téhož dne jsem se mohl kochat hotovým podvozkem, jen osadit elektronikou.

První jízda proběhla v hale na závodech ve Frýdku-Místku (myslím že to bylo koncem listopadu 2008), kde jsem se zatím neúčastnil jako soutěžící ale i tak jsem si svůj první vybitý akumulátor užil. Modelu jsem měl sice plné ruce a udržet se na dráze mi dalo opravdu zabrat (opravdu nevím s čeho autor výše zmíněného článku usoudil, že je tento podvozek vhodný pro začátečníky:-)), ale po zásahu Mariana Pyreně, kterému chci tímto poděkovat, se podařilo model seřídit natolik, že jsem se alespoň občas vešel do zatáček. Prosincového závodu už jsem se regulérně zúčastnil, můj styl jízdy sice připomínal kamikaze a musím smeknout před inženýry firmy Tamiya, protože podvozek přetrpěl všechny sebevražedné útoky bez jakékoliv újmy. Při dalších halových závodech této zimní sezóny jsem model postupně doplňoval o různé vylepšení (olejový tlumič, převod z modulem 0,4, přepracování prostoru uložení akumulátoru...), ale největší zlepšení jízdních vlastností nastalo po přezutí na kola s mechovými pneumatikami, díky nímž jsem se konečně posunul s posledních pozic. Podvozek jsem po malých krůčcích začal dostávat do rukou a stále se neprojevila žádná vážnější závada, krom uvolněných šroubů, což jsem vyřešil tekutou závlačkou. Jedinou součást, kterou jsem díky své neopatrnosti musel vyměnit bylo motorové lože, ve kterém jsem strhl závity nekvalitně zkrácenými šrouby.

Hned na začátku letní sezóny jsem s podvozkem absolvoval dva hodinové závody, díky kterým jsem se (dle mého subjektivního názoru) hodně zlepšil. Krom několika vynechaných, jsem odjel všechny závody Frýdecko-Místeckého klubu a přidal jsem i několik závodů jiných klubů (Valašské Meziříčí, Zlín). Během celé sezóny jsem musel vyměnit jedno ozubené kolo z modulem 0,4 a co druhý závod jsem pravidelně měnil kuličky v diferenciálu, za což se mi podvozek odvděčil několika druhými a třetími místy.

Podvozek po roce závodního provozu, což činní zhruba 15-20 hodin čistého času v plném tempu, neprojevuje známky výrazného opotřebování. Během celého roku jsem prováděl jen základní servis skládající se z čistění hlavních mechanických celků (převod, tlumení přední a zadní nápravy), již zmiňované výměny kuliček diferenciálu a čistění ložisek. Bez znatelných poškození přežil i mé začátečnické karamboly, a že jich nebylo málo.

Ještě stojí za zmínku, že prakticky celý rok jsem odjezdil ze stavebnicovým motorem Johnson. Tato pohonná jednotka sice nepatří k nejvýkonnějším, ale při správném převodu dokáže na dráze potrápit i modely z papírově lepšími motory. Stále požívám ten který byl ve stavebnici a nejeví žádné známky opotřebení nebo úbytku výkonu.

Autor: Tomáš Jírů  (Všechny články autora)
Rubrika: Technika  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 8.12.2009
Přečteno: 2793 x
Stránka aktualizována: 13.11.2012



Příští závod Le Mans

stránky seriálu: přihláška
seznam přihlášených
Pořadí LMS 2012
propozice LMS 2012

Doporučujeme









copyright 2009 Roman&Tomáš
TOPlist