Počasí zlobilo Le Mans v Blansku

Reportáž ze závodu

Pátým závodem pokračovala moravská Le Mans série závodem v snad nejkrásnějším areálu pro modely elekter 1/10 u nás. Loni se na startu sešlo 35 jezdců se svými modely a podobně tomu mělo být i letos. Nicméně ranní déšť některé jezdce odradil, přesto jsme v průběhu dne mohli obdivovat na 32 krásných vozů typu Le Mans, tedy sportovních prototypů a vozů GT. Do samotné kvalifikace a závodu v obtížných podmínkách nastoupilo 29 jezdců.

Pro mnohé zapálení jezdce závodní program začínal už v sobotu večer, ačkoliv se jelo stejně jako loni v nedělním termínu. Po závodech spalováků se tak po trati s perfektním gripem proháněli první jezdci, konkrétně Mudrák a Bílek, kteří do bojů letošní Le Mans série nastoupili právě až tímto závodem a zejména Stanislav Bílek si potom v závodě vedl velmi dobře. Oba startovali za tým RC Club FM, který posílil ještě Pavel Kovář a Jiří Veverka, který sám pořádá vynikající klubové závody ve Frýdku Místku. Přední jezdci skupiny GT rovněž trénovali pilně již v sobotu. Jan Košík zkoušel úpravy svého Xray X10 podvozku, ale trať si najížděl i Rostislav Kuš a také Roman Holaň, který to přehnal až tak, že urval přední kolo. Jezdilo se až do pozdních nočních hodin, kdy dorazil také Roman Krejčí a chystal dva vozy LMP1 a jednu LMP2 ve svém týmu. Obzvláště model Porsche 962C s podvozkem Xray X10Link poháněný motorem Dualsky 8,5T byl k nezastavení a jízdné vlastnosti na mechových kolech Xceed dokonalé.

Nadšení ze sobotních večerních testů zhatila čtvrtá hodina ranní, kdy se v intervalech na trať snášely kapky. Nebyl to silný déšť, ale nevypadalo to tak, že bychom mohli začít před desátou hodinou na such trati. Předpovědi počasí se spíše zhoršovaly a onen okamžik, kdy mělo zcela přestat pršet se neustále oddaloval…

Kvalifikace byla tentokrát velmi volná. Čekalo se na zlepšení počasí, a tak byly nakonec vypsány 3 kvalifikace po 50ti minutách, kdy mohl libovolně kroužit po mrholením zkrápěné trati kdo chtěl. Časy se měřily a rozhodující bylo najetí nejrychlejšího kola. Velkým překvapením těchto jízd byl výkon Petry Vykydalové, která je sice pravidelným účastníkem těchto závodů, ale její vůz s podvozkem 3Racing F103GT, který byl nedávno popisován i v časopise RC Cars, osazený pneumatikami Dunlop byl pro většinu soupeřů nedostižný. Ve všech kvalifikacích se pohybovala na předních místech a nakonec si vybojovala výborné čtvrté místo na startovním roštu finále A. Dalším skvělým výkone se blýskl Jan Košík, který startuje ve skupině GT s motorem 21,5T a obsadil třetí místo na startu. Celou dobu bojoval dokonce o čelo pelotonu, které nakonec obsadil Roman Krejčí pár setin před favorizovaným Pavlem Rajdusem. Celkem 26 jezdců absolvovalo nějaké to měřené kolo, tedy 3 jezdci vůbec na mokru nechtěli trénovat a jeden se odhlásil ze závodu ještě předtím.

Zdálo se zbytečné stále posouvat začátek závodu a tak po domluvě s jezdci padlo rozhodnutí zkrátit jednotlivé jízdy na 5 minut, protože těsně před startem zase začínalo mrholit, ale pak se ukázalo, že to byla poslední kapka deště během závodu, který se jen v podstatě na usychající trati. Začínalo se v obráceném pořadí, tedy nejprve vyjely vozy finále A. Oba bratří Krejčí měli problémy s elektronikou, která to v tomto počasí mohla slušně pozlobit. Od prvních minut se vykrystalizovali hlavní favorité závodu, kterými se stal Pavel Rajdus a Miroslav Dolanský. Ten po letech opět vodil placku tzv. Pro10, tedy široký podvozek Trinity. Za nimi se s uctivým odstupem držel Roman Krejčí, který během závodních jízd ohl zadní osu a závod tak dokončoval s vibrujícím podvozkem. Jan Košík si držel prim ve skupině GT, zatímco Petra Vykydalová nedokázala udržet nápor stále se zrychlujících soupeřů ve skupině LMP2 a tak bojovala alespoň o stupně vítězů, které ji nakonec unikly o jednu příčku. Postupně se také více a více prosazovali jezdci startující ve finále B a C. Využívali jednak lepších podmínek a také to bylo mnohdy odrazem nepodařené kvalifikace, jako v případě Luďka Maléře, který ráno vysušoval přijímač, aby najel rozumný čas. Svými výkony se zviditelňoval i Milan Peška, který dokonce zvítězil ve čtvrtém finále. Souboj Dolanský vs. Rajdus začal stále více vyznívat pro Rajduse, ačkoliv to byl nakonec Dolanský, kdo zajel nejrychlejší kolo závodu. Kupředu nenápadným ale spolehlivým výkonem šlapal Čestmír Doubrava z Žamberka.

Zajímavostí je hodnocení týmů, kde vede Tora Team Šenov před Krejci Brothers Racing, ale na třetí místo poskočil STS Chvojkovice Brod, jehož jezdci patří spíše k hostujícím než pravidelným účastníkům, ale dávají o sobě patřičně znát.

Závod nakonec nabídl jezdcům dostatek prostoru pro závodění a protože nebyly registrovány ani velké škody na modelech, věříme, že všichni odjížděli přes rozpačité počasí domů s dobrým pocitem krásného závodu, který jako jediný dokáže svolat na jedno místo závodníky 2WD prakticky z celé republiky, tedy nejen Moravy.

Nejúspěšnější z nejlepších na fotografii…
LMP1 – 1. Rajdus, 2. Dolanský, 3. Doubrava
LMP2 – 1. Maléř, 2. Goluch , 3. Veverka
GT – 1. Košík, 2. Hrabec, 3. Kuš
LMS40 – 1. Štalmach, 2. Groch


Kompletní výsledky závodu

Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Reportáže  (Všechny články rubriky)