Noční paráda v Rychvaldu

Reportáž

Když se v roce 2010 narychlo uspořádal noční závod Le Mans série, nevědělo se vůbec, jak na to zareagují závodníci. Přeci jen začínat o 12 hodin později, než je běžně zvyklé... to může být náročně... A i když je to opravdu náročné, jezdci si závod oblíbili a tak se letos jel úspěšně třetí ročník tohoto jedinečného nočního závodu.

Pro letošní závod prošlo přejímkou celkem 22 jezdců. Ubylo juniorů a mládeže, protože loni to mnozí nezvládli a během závodu usnuli, tedy v přestávkách mezi finálovkami. Nejmladším jezdcem byl letos Filip Rajdus, který bohužel stejně jako loni nepřekonal únavu a po dvou finálových jízdách usl pod stolem Tora Teamu a vzbudil se až na ranní závody. Nutno podotknout, že měl za sebou i celý závodní program v rámci offroad Rychvaldského poháru. Zpestřením byl start předsedy RCAČR sekce elektro, Zdendy Beneše. Narychlo připravoval svůj vůz do slabší skupiny GT2, kde jsou předepsány motory Saturn 20T a jedná se v podstatě o klasickou hobby kategorii. Nakonec nestihl kvalifikaci a startoval z posledního místa na roštu, z 22. místa. Zde nehraje pořadí na startu tak velkou roli, jako jinde, vždyť i z posledního místa se dá vyhrát. Beneš si tak nakonec vyjel pro 13. místo absolutně a zvítězil ve skupině GT2. Zatímco kvalifikace se jela na nájezd nejrychlejšího kola, respektive průměr dvou nejrychlejších kol, samotný závod se počítal systémem součtu najetých kol za 4 finálové jízdy po 10ti minutách. žádné škrtání, vytrvalostní charakter, napětí do poslední chvíle.

Tento závod mohl coby desátý podnik letošní sezóny LMS rozhodnout o vítězích jednotlivých skupin. V nejsilnější LMP1 jsem si mohl pojistit letošní titul a tak jsem nasadil ostré tempo v obou kvalifikacích a vyjel si pole-position časem 9,335. Velmi rychlý Ondřej Kulhánek tentokrát nestačil na další dva jezdce s podvozky Corally a obsadil čtvrté místo. bylo to velmi vyrovnané, protože druhý Libor Holub měl čas 9,770, Luděk Szostek 9,780 a Kulhánek 9,789! LMP2 opanoval Luděk Maléř, když zajel výborný čas 9,825, což mu stačilo na celkově páté místo. O body v LMP2 tentokrát nebojoval Martin Krejčí, který má již titul jasný a proto vyrazil na zkušenou do LMP1 a byl sedmý za Ladislavem Holáskem. Skupina GT slibovala obrovský souboj mezi Janem Košíkem a Jurou Hrabcem, zejména, když dokázal být druhý jmenovaný v kvalifikaci rychlejší než lídr průběžného pořadí.

Finálové jízdy odsýpaly jedna za druhou, takže se nakonec končilo v půl čtvrté vyhlášením vítězů. Ale vraťme se na závodní dráhu, kde bojují vozy Porsche v početní převaze proti Nissanu Tomáše Rajduse či Luďka Szostka. Ano, kromě bodování jezdců jednotlivých skupin se zde bodují i značky předloh karosérií, měst odkud závodníci přijeli, až po pohár konstruktérů výrobců podvozků. První finále potvrdilo jména favoritů ve skupině LMP1. Závod měl vynikající úroveň a nutno říct, že zde startovaly nejrychlejší modely RC aut, které v naší republice můžete vidět. Podvozky TC 4WD by se v první desítce mohly umístit až ve druhé polovině i kdyby je vodili ti nejzkušenější jezdci. Nejlevnější a nejrychlejší kategorie, to jsou pancary 2WD. Fantastické tempo první finálové jízdy vyznělo nejlépe pro můj podvozek s kastlí Porsche 962 a nájezdem 63 kol. Ondra Kulhánek v závěru jízdy stahoval náskok necelého kola pronásledován Liborem Holubem. Další jezdci přeci jen trochu zaostávali, ale vytvořili báječnou závodní atmosféru. Bohužel v dalším dějství závodu měl Ondra Kulhánek problémy s baterii, která nevydržela 10ti minutové tempo i díky nedostatečnému dobití po předchozí jízdě. Přeci jen je zde nutné řešit i spotřebu. Najít optimální poměr mezi výkonem motoru a jeho časováním či sílou automatické brzdy a výdrží baterie. Již během léta se mi potvrdilo, že silnější motor než je 8,5T na poměrně malé časování prostě není vhodný, stejně jako příliš přebuzená "desetapůlka". Kulhánek se tak propadl v pořadí, ale nic nebylo ztraceno, snad jen sen o prvním místu se rozplynul. Za Holubem dojel třetí Maléř, když se mi podařilo zopakovat bezproblémový dojezd z prvního finále. Necelé vteřina dělila ve třetí jízdě Holuba na třetím místě od druhého navrátilce Kulhánka, takže to byl opět boj, jak se patří, ale bylo jasné, že o vítězství mne může připravit jen technická záležitost. Ale nic takového se nestalo a já mohl oslavovat zisk letošního titulu nejprestižnější série závodů 2WD modelů u nás. Zajímavostí bylo, že se mi podařilo dojet ve všech finálovkách do cíle s počtem kol 63 a čase se lišil pouze v rozmezí 3,5 sekundy. Libor Holub obhájil druhé místo poměrně přesvědčivě a vytrvalou jízdou si třetí místo vybojoval Luděk Maléř, vítěz LMP2, kterého mohl ještě v závěru pokořit Ondřej Kulhánek, pro kterého to byl smolný závod.

Poměrně snadno si vyjela druhou pozici v tomto závodě Michaela Szotková ve skupině LMP2, kde si našly cestu hned tři závodnice ve startovním poli. Třetí místo obsadila Lucie Krejčí, dcera Martina, který měl dobře rozjetý závod v LMP1, ale prudký náraz do hrazení byl natolik nešťastný, že mu ulomil boční link a přerazil kloub, který drží zadní výkyvnou část modelu. Po opravě sice pokračoval, ale výsledek ho nemohl po několikaminutové ztrátě nadchnout.

Velice zajímavý byl souboj o vítězství ve skupině GT. Jan Košík si to s Jurou Hrabcem rozdávali v každé jízdě kolo na kolo a rozhodovaly opravdu desítky centimetrů. Ještě pár minut před koncem měl šanci v součtu vyhrát Jura Hrabec, ale ve snaze o co nejrychlejší nájezdy zachyboval a nakonec ho Jan Košík dojel i předjel. Nicméně po 40ti minutách jízdy byl mezi oběma soky rozdíl pouhých 3,5 sekundy!!! A protože Košík vyhrál všechny finálovky, znamená to, že průměrný rozdíl v dojezdu každé jízdy byl menší než jedna vteřina a to je při desetiminutových porcích něco neuvěřitelného. O to cennější je skutečnost, že vyrovnanost není dána od stolu danými předpisy přesně vymezující použité díly či elektroniku, ale kromě omezení šířky pneumatik a motoru na 21,5T je vše volné. Košík vsadil na podvozek vlastní konstrukce a motor LRP, zatímco Hrabec jezdí s podvozek Xray X10Link a elektronikou Tekin. Přesto dva zcela odlišně vozy jezdily díky svým jezdcům úplně identicky. Pánové, klobouk dolů. Je tak jen velká škoda, že Jan Košík má v plánu tento seriál příští rok opustit. Aby to jeho rozloučení nebylo tak úplně bez napětí, domluvil jsem se s Tomášem Rajdusem, že oba nastoupíme na příští, závěrečný vánoční závod 23.12. nastoupit do skupiny GT a pořadně to Honzovi okořenit. Zatímco Tomáš opráší model De Tomaso Pantera, já si vyzkouším poprvé Ferrari 599X. Takže to bude určitě krásné finále ve skupině GT.

Ještě si připomeňme pár zajímavých dat z průběžného pořadí seriálu. V hodnocení značek modelů vede již neohroženě Porsche před Nissanem, Lolou a Jaguarem. V týmech si vedení drží Team Corally před Tora Team Šenov a RC Team Rychvald. V LMP2 vede Martin Krejčí před Luďkem Maléřem a Romanem Štalmachem, v GT Jan Košík před Jurou Hrabcem a Filipem Rajdusem. Ve značkách GT vede Toyota před Alfou Romeo a McLarenem. Nejúspěšnější ženou je zatím Lucie Krejčí, juniory vede Filip Rajdus a v poháru konstruktérů Corally poráží Xray a Tamyiu. Mezi městy se daří Ostravě před Šenovem a Frýdkem-Místkem.

Literatura, odkazy, zdroje

www.lemans-serie.cz

Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Moravian Le Mans Series  (Všechny články rubriky)