| BAZAR SHOP | ÚVOD | FORUM | LeMANS série | OSTRAVA Cup | TECHNIKA | RECENZE | REPORTÁŽE | VÝSLEDKY | GALERIE | OSTATNÍ | DOWNLOAD | ODKAZY | KONTAKT |

 

MČR v Holešově, jaké bylo?

Reportáž převážně z 2WD World GT

Ačkoliv se závodu mělo zúčastnit celkem 14 pilotů World GT, nakonec do závodu nenastoupil Petr Rovný a také Jan Domanský, který dal nakonec přednost stavbě vozu 1/12, takže desetinového Serpenta nestavěl. Přesto byly závody velmi zajímavé.

Papírovým favoritem byl Roman Krejčí, který za poslední půl rok startů s podvozkem Corally 10SL prakticky nenašel přemožitele. Naděje na umístění se vkládaly i do jízdy Libora Holuba a Ládi Holáska, kteří si pro MČR pořídili rovněž nové podvozky Corally 10SL. A pak tu byl Igor Vlahovič, který sice zatím Romana Krejčího neporazil, ale byl vždy velmi rychlý. S podvozky Xray měl hrát prim Miroslav Dolanský a Tomáš Rajdus.

Během pátečních volných tréninků zkoušel Roman Krejčí karosérii Dauer 962LM firmy Chevron Models, ale po několika hodinách ježdění vozů všech kategorií začala být dráha opravdu hodně "pogumovaná", takže grip zde byl větší, než kdykoliv dříve. Vůz se začal kousat na výjezdu ze zatáček. Byl z toho nejlepší čas pátečního večera, ale to až po té, kdy došlo k výměně karosérie za Porsche 962 firmy Blade Racing. Vůz se stal klidnějším, měl větší přítlak na zadní nápravu, naopak přední kola vedla o něco méně. Do pátečních trénink nezasáhl Igor Vlahovič ani například Richard Granát či Milan Peška.

Od ranních sobotních tréninků se na nejrychlejší časy dostal Igor Vlahovič a jeho Serpent S100. Trať i míra gripu ideálně pasovala pro jeho jízdu a Igor vyhrával jeden trénink za druhým, zatímco Roman Krejčí řešil velký grip postupným přitvrzováním podvozku a použitím tvrdších mechů. Ostatní jezdci přeci jen trošku zaostávali. Po třech kvalifikačních jízdách tak měl Igor nejlepší nájezd i nejrychlejší kolo na svém kontě, přesto se rozdíl mezi ním a Romanem Krejčím neustále zmenšoval. Například na nejrychlejším kole Igor získával 0,4s v první kvalifikaci, 0,3 ve druhé a 0,1 ve třetí. Stejný rozdíl, ale s posunem na nejlepší kolo za 13,204 hovořil pro Igora i ve čtvrté kvalifikaci, která měla potvrdit jeho TQ, tedy první místo na roštu. Ovšem byla to jízda velmi vyrovnaná a oba nejrychlejší jezdci se na prvním místě několikrát vystřídali, nakonec byl vyhlášen vítězem Igor, ale to šlo pouze o chybu komentátora a ačkoliv Igor už chtěl pomalu balit a jet přespat domů, vyhrál Roman Krejčí s náskokem pouhých 0,4 sekundy po pěti minutách jízdy. Bylo to zřejmě i trochu sed štěstím, protože Romanovi jízda vyšla zcela ideálně a včechny kola celé jízdy zajel pod magických 14 sekund, zatímco Igor měl tři kola lehce přes 14 a podle jeho slov ztratil zejména předjížděním o kolo. Každopádně Roman tak byl zpátky v závodě o titul, který se v tuto dobu zdál jasně připravený pro Igora. Přišlo poslední finále, které mělo rozhodnout. V případě vítězství Romana by to stačilo na TQ, protože Romanův nájezd ve čtvrtém finále byl nejlepší z celého dne. Pátá kvalifikace tak přinesla nejlepší, nejrychlejší a nejzajímavější jízdu celého víkendu. Oba jezdci najeli neuvěřitelných 23 kol, což se už nikomu během víkendu nepodařilo a rovněž došlo ke stanovení nejrychlejších kol u obou jezdců. Po dramatické jízdě prakticky bez chyb zvítězil Roman Krejčí s náskokem 1,1 sekundy před Igorem Vlahovičem a zajistil si první místo na roštu, které se nakonec ukázalo velmi důležitým. Nejrychlejší kolo dne i víkendu pak Roman stanovil na čase 13,108. Zajímavé souboj se ovšem odehrávali i na dalších místech od třetího do prakticky osmého místa to bylo opravdu vyrovnané a behěm dne se střídalo pořadí více než venkovní aprílové počasí. Nakonec se ze třetího místa těšil Miroslav Dolanský před Liborem Holubem a Tomášem Rajdusem. Martin Krejčí, který měl výborný start do kvalifikací byl nakonec šestý před Richardem Granátem a Ládislavem Holáskem. Radim Hruška hledal s kamarády z RC Team Rychvald optimálnější nastavení podvozku, který byl příliš měkký a měl tendence se převracet.

Nakonec bylo rozdělení jezdců na 8 do finále A a 4 do finále B. Ranní warm-upový trénink byl malým nácvikem pro finálové jízdy. Roman Krejčí v něm po třetí za sebou zvítězil s tradičně nulovým náskokem 0,4 sekundy. Jeho nejlepší kolo však bylo o 0,2 sekundy lepší než Igorovo, což potvrzovalo, že jeho Corally už jede rychleji než Igorův Serpent.

Velmi hektický byla první finálová jízda. Roman Krejčí jel na první pozici těsně pronásledovaný Igorem Vlahovičem. Ten již ve warm-upu několikrát najel zezadu do Romana Krejčího a pokračovalo to i ve finálové jízdě. Posléze byl napomenut za najíždění zezadu a když v osmém kole poslal v šikaně pod tribunou vůz Romana Krejčího dostal na střechu, vysloužil si stop&go. Byl to rozhodující okamžik tohoto finále. Roman ztratil nervozitu a klesl na poslední místo, které po vynucené zastávce přenechal Igorovi Vlahovičovi a oba začali mohutnou stíhací jízdu. Dodejme, že kolizí Roman ztratil 7 sekund, stejně jako Igor, který chvíli čekal u převráceného vozu a chvíli si odpykal trest. Takže oba vozy jely opět kousek za sebou a rozdělil je až proces předjíždění ostatních soupeřů. Romanovi se podařilo po několika kolech opět obsadit první pozici, zatímco Igorovi se nepodařilo dostat před Miroslava Dolanského a posléze neprojel cílem v domění, že už je konec jízdy. Celá situace měla velký vliv na jeho psychiku, která ovlivnila nejen druhou část této jízdy, ale i další finálovou jízdu.

Byl patrný rozdíl ve stylu jízdy mezi Romanem a Igorem. Roman totiž používal ruční brzdu téměř v každé zatáčce, zatímco Igor spoléhal na automatickou slabší brzdu. Výsledkem stylu jízdy byl u Romana pomalejší nájezd do zatáčky, ale díky plnému plynu od poloviny průjezdcu zatáčky, pak mnohem rychlejší akcelerace. U Igora byl naopak rychlejší nájezd do zatáčky, ale plný plyn prakticky až na výjezdu a s tím spojená ztráta akcelerace. To Igorovi dělalo na druhém místě problémy, pokud chtěl jet až příliš blízko za vedoucím vozem. Stejně se totiž odehrávalo i druhé finále, kdy si Igor dával větší pozor na kontakt a opět útočil na první místo, což se mu povedlo při průjezdu smyčkou v první fázi závodu. Dostal se do čela jen na několik metrů, než se projevila ona zmíněná větší akcelerace a tedy i předjetí Igora Romanem na hlavní rovince. Byl to pěkný souboj, který v podstatě trval až do 15. kola, kdy udělal Igor fatální chybu a přelétl přes značenou dráhu. Ředitelem závodu mu bylo povolenou pokračovat, aniž by se vrátil na místo, odkud opustil trať. I tak ovšem ztratil díky této chybě 3 sekundy, které byl v tomto vyrovnaném souboji rozhodující. Byla to prakticky jediná hrubý chyba během všech finálových jizd obou soupeřů. Roman si byl vědom toho, že vítězství by znamenalo titul Mistra ČR, a tak si jen hlídal rozestup a v pohodě zvolnil a projel vítězně cílem. Zaznamenal i nejrychlejší kolo, kterým překonal Igorův čas z první jízdy.

Třetí finále mělo být exhibicí Romana Krejčího, který se nebál nastoupit i když nemusel, ale chtěl vyzkoušet ostřejší nastavení vozu, které by přineslo pokoření hranice 13 sekund na kolo. V praxi to znamenalo snížení podvozku blíže předepsaným 3mm a rovněž přeprogramování regulátoru, který byl dosud nastaven tak, aby motor i při mohutném brždění nepřesáhl 70°C. Vůz byl opravdu rychlejší a živější, ovšem nedotažený diferenciál všechny plány zhatil a tak to byla již jen takové jízda pro kameru Igorova vozu a jeho natáčení celé jízdy čelovou kamerou. Oba jezdci již zdaleka nedosáhli časů, které jezdili dosud a vlastně už o nic nešlo. Ale na dalších místech se stále bojovalo a stejně jako v kvalifikaci vyznělo třetí místo pro Miroslava Dolanského, ačkoliv se stále zrychlující Libor Holub prosadil třetím místem v této poslední jízdě a rovněž jeho nejrychlejší kolo bylo třetí nejlepší. Velmi se zrychlil během finálových jízd Richard Granát, který skončil za Holubem pátý. Dále byl pak Tomáš Rajdus, Ladislav Holásek, který měl problémy s motorem a chyběla mu evidentně rychlost na rovinkách. Ještě větší smůlu měl při nedělních jízdách Martin Krejčí, který nejrpve dostal ránu během volného tréninku od vozů 4WD což kromě ohnuté zadní hřídele znamenalo zlomenou kotvu motoru, následně přehřívání motoru díky nečistotě, které se dostala mezi rotor a stator... A když už bylo vše vylazeno, byl konec závodů.. Ve finále B se všichni 4 jezdci krásně naháněli prakticky po celý den. Nezřídka najížděli stejný počet kol a jezdili za sebou pěkně ve vláčku. Třikrát zde zvítězil mladý Radim Hruška před Milanem Peškou, Janem Koniarikem a rovněž Jakub Černý přes poslední místo jezdil velmi pěkně a rychle.

1. Roman Krejčí/CZ     Dauer 962LM Porsche   Corally 10SL      [Corally Pro Red 10,5T]22  05:08,3  Q: 13,108  BL: 13,173
2. Igor Vlahovič/CZ    Porsche 911 GT1-98    Serpent S100      [Speed Passion 13,5T]  22  05:10,6  Q: 13,186  BL: 13,218
3. Miloslav Dolanský/CZPorsche 911 GT1-98    Xray X10L         [LRP 9,5T]             21  05:07,2  Q: 13,691  BL: 13,755
4. Libor Holub/CZ      Porsche 911 GT1-98    Corally 10SL      [10,5T]                21  05:00,3  Q: 14,104  BL: 13,574
5. Richard Granát/CZ   Lamborghini BPA Proto Xray X10L         [9,5T]                 21  05:12,1  Q: 14,137  BL: 13,785
6. Tomáš Rajdus/CZ     Porsche 911 GT1-98    Xray X10          [8,5T]                 21  05:09,8  Q: 13,916  BL: 13,922
7. Ladislav Holásek/CZ Porsche 911 GT1-98    Corally 10SL      [Speed Passion 13,5T]  20  05:14,2  Q: 14,229  BL: 14,560
8. Martin Krejčí/CZ    Porsche 962C Turbo    Xray X10L         [LRP 8,5T]             19  05:05,0  Q: 14,340  BL: 14,415
9. Radim Hruška/CZ     Porsche 911 GT1-98    Xray X10          []                     20  05:08,6  Q: 15,035  BL: 14,284
10.Milan Peška/CZ      Porsche 911 GT1-98    Xray X10          []                     20  05:11,1  Q: --      BL: 14,462



Novými Mistry republiky se tak stali:
World GT - Roman Krejčí
Formule 1 - Luděk Szostek
4WD Modified - Petr Grof


Závody proběhly naprosto bez problému na vysoké úrovni a plnily status Mistrovství. Děkujeme jezdcům, kteří vytvořili parádní závody a také pořadatelům, kteří jim zajistili k těmto výkonům patřičně prostředí. Bylo příjemné, že každý jezdec dostal dle svého výběru krásně zpracovaný pamatečný model firmy Dagostini a rovněž pěknou jmenovku na svůj model, pokud se včas přihlásil. Těšíme se na závody v létě do Náchoda, kde to jistě bude opět vysoce profesionální.

Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Reportáže  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 3.4.2012
Přečteno: 1882 x
Stránka aktualizována: 8.4.2013

Související články:



Příští závod Le Mans

stránky seriálu: přihláška
seznam přihlášených
Pořadí LMS 2012
propozice LMS 2012

Doporučujeme









copyright 2009 Roman&Tomáš
TOPlist